Určitě znáte to, když nějakou věc odkládáte a odkládáte, až je toho před vámi tolik, že máte obavy se do toho pustit. Tohle byl můj případ.. Chtěla jsem vám psát jakýsi žurnál z mé přípravy v Austrálii celkem pravidelně, řekněme jednou za měsíc. No a skončilo to napsáním prvního článku a pak ticho.. Teda relativní ticho, pár zpráv ode mě máte.. Takže tedy – žiju a jsem zdráva, stále trénuji a život mě tady baví čím dál víc! 

IMG_3367.JPG

Povídání začnu o tréninku. Abych byla upřímná, prošla jsem si hodně krušnými chvilkami. Ti, co mě trošku znají ví, že do tréninku celkem šlapu a nikdy jsem neměla nějaký problém trénovat hodně. Pak jsem přijela sem.. A i když naše tréninky mají v průměru něco nad 5km za jednu jednotku, já trpěla jako zvíře. Každé ráno se budila zpocená, přes den jsem spala i 2 hodiny ( což se u mě nedělo ani na nejtěžších soustředěních ) a zkrátka byla pořád unavená. Ptáte se z čeho? Trénuje se tady jinak. Jinak než jsem byla celý život zvyklá. Intenzita vysoká, závodní plavky používáme 3x týdně. Někdy v prosinci jsem to už nevydržela a ptám se Chrise, našeho trenéra, po doplavání série po které mi naměřili laktát 16 (!), co se to se mnou děje, proč jsem pořád unavená. „Procházíš transformací“ odpověděl. „Tvoje tělo neplavalo tolik vysoké zátěže a tak si zvykáš. Neboj, jsi na půli cesty, zabere to většinou tak 8-9 měsíců.“ Paráda, pomyslela jsem si. Já myslela, že to bude lepší příští týden a ne za pár měsíců. Ale dobrá, budu trpělivá, třeba to přinese ovoce.

Přiletěla jsem tady na konci září, nyní je půlka února. A my za tu dobu neměli jediný volnější týden. Poprvé jsem trénovala i přes vánoční prázdniny, ještě 30.12.2017 jsme si odmakali těžký trénink a 2.1.2018 už měli zase nástup. Ale není to tady pravidlem, jen letos mají sezónu trošku jinak poskládanou. O tom později.

Taky jsem se zmiňovala o kole, které probíhá 3x týdně před tréninkem. To se někdy v listopadu změnilo na 2x týdně (úterý a čtvrtek ráno od 6:00), ale ve výsledku to dělá 3 tréninky denně skoro každý den. A taky se pro mě změnila jedna věc. Kolo jsem vyměnila za běhání. S tréninkovou maskou. No to bylo! Například 30min střídat 100m na MAX a 100m lehce. Auu.. Ale jedno pozitivum to má – tuhle tvrdou aerobní práci jsme si odbyli na suchu, takže ve vodě jsme toho byli ušetřeni. S tím i naše ramena a hlavně nás to i víc bavilo. Musím říct, že tohle mě chytlo a myslím, že to je dobrý nápad. Ale vše se uvidí samozřejmě až po nějakém mém výkonu.

Posilovnu jsem také musela pozměnit. Vždy jsem se bála těžkých činek, že mi hodně porostou svaly a bla bla.. Tak tady je to jinak. Zvedá se dost a posilovna trvá téměř hoďku. Ale vše je uzpůsobené plavání, maximálky se nejezdí. Jen se mi smál, že jsem slabá jak čajíček, tak že na tom musíme zapracovat. Tak pracujem!

 

IMG_3310.JPG
IMAGE.JPG
IMAGE.JPG


V letošní sezóně jsem vynechala vlastně skoro všechny závody v krátkém bazéně. Zúčastnila jsem se jen Mistrovství Austrálie v Adelaide, což bylo hned za měsíc po mém příjezdu sem. K mému překvapení se mi podařilo vyhrát bronzovou medaili a hlavně čas 4:33 mě potěšil. Ale věděla jsem, že to je jen začátek.. A to se mi taky potvrdilo.

Zůstala jsem tady přes Vánoce, trénovala přes Silvestr, abych byla v lednu připravena závodit. Po prosincových závodech v Brisbane, které jsem přetrpěla a závodila hodně unavená, jsem byla zvědavá, co přinesou závody v Melbourne a Sydney. Byli jsme upozorněni předem, že závody poplaveme z tréninku. Jo, dobrý, to už jsem párkrát zvládla taky. Ale až tady chápu, co to znamená doopravdy. Oboje závody trvaly od pátku do neděle a bylo to dva následující víkendy po sobě. Odlétali jsme ve čtvrtek a ještě před odletem jsme zvládli náš klasický ranní běh a krátký trénink. Důraz se kladl spíše na vyplavání, které musel mít každý ráno i odpoledne minimálně 1200m, aby se udržela jakási aerobní práce. Po skončení prvních závodů, jsme v Melbourne zůstali další tři dny na krátké soustředění. A ano, hned v pondělí po závodech jsme si šli odcvičit náš program do posilky. To stejné ještě ve čtvrtek po příletu do Sydney. Žádné úlevy, vše směřujeme k Mistrovství Austrálie v únoru!

Druhé závody byly v Sydney v Olympijském bazénu z roku 2000. Bydleli jsme přímo v Olympijském parku, takže jsem si mohla projít a pokochat se vzpomínkami na největší sportovní svátek. I když je park vcelku liduprázdný ( v porovnání se zbytkem města ), najde se tam příjemná restaurace či kavárna a často se zde pořádají koncerty a jiné venkovní akce.

Když se kouknu na výsledky ze závodů.. Nebylo to špatné. Trenér po nás chce většinou soustředit se na „proces“ a ne na výsledný čas. Co to znamená? Třeba při 200 nebo 400 kraulu je důležité plavat negativně, to znamená druhou polovinu trati rychleji než tu první. Splníš-li to, splnil jsi to, co jsi měl. Hlavně v případě 200 kraula je to celkem náročné teda. Ale podařilo se mi to, i když osobní rekord to nebyl. Na obou závodech jsem vyhrála 400 polohovku, v časech 4:45 a 4:42.

A teď jsme začali konečně odpočívat a připravujeme se na závody na Gold Coastu. Čekají nás tento týden od středy do soboty a pro Australany to bude nominační závod na Commonwealth games konané letos v dubnu. Proto můžu závodit jen v rozplavbách. I přesto jsem si tento závod zvolila jako svůj jediný nominační na ME v Glasgow. Požádala jsem reprezentačního trenéra a předsedu svazu o výjimku, kterou mi schválili.

 

IMAGE.JPG
IMG_2576.JPG
IMAGE.JPG

Kromě plavání, posilování a jiných povinností, které tady mám, si samozřejmě udělám čas i na pár zážitků. V prosinci mě navštívila má kamarádka ze Sportovního gymplu v Ostravě Fati, tak jsem tady na 2 týdny měla veseleji. Strávila jsem Silvestr a Nový rok v Sydney, podívala jsem na Australian Open (znovu děkuji Lucce Šafářové za lístky), pořád neumím surfovat ( i když se mě to snažil Jirka Prskavec naučit) a podléhám kouzlu Austrálie víc a víc…

Víte, nejvíc se mi tady líbí ta atmosféra. Ta přirozenost lidí být na sebe milí a přátelští. Zažila jsem tady pocity štěstí, které už dlouho ne. Naučila jsem se žit sama se sebou, spoléhat se sama na sebe a zároveň být otevřená novým věcem a lidem. Snažím se to pochytit co nejvíc, protože bych si přála, aby to se mnou přijelo i zpět domů do Česka.

Přidávám pár fotek z mého mimo plaveckého života. ;-) 

mějte se krásně ❤️  

Bája  

 

IMAGE.JPG
IMG_3201.JPG
 takhle jsem sledovala ZOH já.. :-) 

takhle jsem sledovala ZOH já.. :-) 

FullSizeRender.jpg
IMAGE.JPG
IMG_2385.JPG
IMAGE.JPG
IMAGE.JPG
IMAGE.JPG
IMG_9273.JPG