Dlouho jste ode mě neslyšeli viďte? Tak dobře, omlouvám se za lenost. Zkusím vám to vynahradit vcelku nabitým článkem. Abych vás nalákala, tak tady je předem krátké shrnutí…

7F94ED29-9647-4B66-9D14-909B905526B5.JPG

Povím vám o novém trénování tady, najeli jsme na speciální třítýdenní cykly, které přináší dobré i to špatné. Další budou některé detaily autralských “event camps” (soustředění zaměřené na jeden způsob nebo u kraula jednu distanci), které teď probíhaly napříč Austrálií. Taky drobnou infromaci o testování nervozity před startem. Ukážu vám jeden z testu Jana Olbrachta, který jsme plavali, co z toho člověk může vyčíst a jak se plave. Také bych vám chtěla říct pár faktů, které mě tady dnes a denně fascinují a nejradši bych byla, abych je mohla vnést do každého člověka v plaveckém světě u nás. Na konci najdete vyfocených pár našich tréninků.. Jen pro zajímavost a insipiraci. Taky vám sdělím pár novinek od sebe, například že zase letím do Ria reprezentovat tým Flamengo. :-)


A v neposlední řadě vám chci představit mou Swim Academy Bára aka challenge yourself everyday. Protože se na ní těším. Protože se na VÁS těším. A protože chci, ať se informace a vědomosti šíří a ať se o nových věcech diskutuje, ne škatulkovat si vše pro sebe a tajnůstkařit. Že jo..? :-)

 

FullSizeRender.jpg
IMG_3384.JPG

Začnu pěkně popořadě… Proč jsme začali s tímto 3 týdenním programem? Úplně původní plán byl jednoduchý - trenér ( Chris Mooney ) chtěl, ať si naše hlava odpočine od neustále stejného trénování. Proto navrhl, že 3 měsíce loni v roce 2018 ( září - prosinec ) budeme trénovat jinak. Ale ono se ukázalo, že když za ten program vezmeme pořádně, tak jsme schopni udělat dost práce. Hodně teda záleží na každém individuálně, co dělá ve svém volném čase a zda plní své povinnosti.  Náš program vypadá takhle :

1. - 10.den : akumulační fáze

11. - 17.den : adaptační fáze

18. - 21.den : regenerační fáze


V první fázi trénujeme bez přestávky a všude je toho “hodně”. Plaveme větší objem kilometrů než obvykle ( okolo 6 - 6,5km ), v případě tvrdšího tréninku je měřených úseků taky hodně ( např. 40x50 z toho je 16 dvoustovkým tempem ), v posilovně máme hodně buď hodně opakování nebo velmi těžké váhy, při kondičce ( 2x týdně kolo ) máme taky velmi těžké série. Držíme cyklus 3 + 1 ( tři tréninky + 1 volné odpoledne ). Musím říct, že zvyknout si na plavání v neděli mi dělalo a pořád dělá problém. V této fázi jsme nejvíce unavení, máme toho “plné brejle” jak se říká. Hlavně proto, že volný den je až 14.den cyklu, což vypadá neskutečně daleko v tu chvíli.

V druhé fázi už se ubírá na objemu, i když stále ( hlavně pro mě) tam někde je, ale jde se hodně do kvality. V druhé části tohoto cyklu už trénujeme jen jednou denně, ale vždy je trénink kvalitní. Také musíme zapojit svou vlastní iniciativu, protože v každém volném odpoledni musíme mít svou aktivitu v předepsaných srdečních tepech. Může to být 1 hodina při srdečním tepu 135 - 140, tedy regenerační, ale může to být vyšší, může to být 40 min libovolné aktivity. Já většinou volím pilates (40min), plavání (1 hodina) nebo lehký běh (40min). Na konci této fáze by jsme měli být dostatečně rychlí a cítít se dobře.

No a poslední 4 dny jsou volné. Ale první dva dny by člověk měl dělat aktivitu, která ho udrží v dobré kondici ( já mám vždy kombinaci plavání + pilates/ kolo ). Takže úplně volná je jen sobota a neděle.

Takhle to točíme už od září, s lehkýma odchylkama (např.závody). Občas toho máme dost, občas nám zase připadá, že netrénujeme dostatečně. Ovšem neustále se o tom bavíme, trenéři se nás ptají, jak se cítíme atd. Ne, že by nám něco ulehčili (hhaha :-) ), ale spíš aby něčeho nebylo opravdu málo nebo opravdu hodně.

Já jsem nejstarší v týmu ( no jo, těch 26 už není dávno 15 no.. ), trénuju s holkama některýma o 7 let mladší, tak mi občas regenerace trvá trošku déle.. Ale nebrečím, naopak mě to dost motivuje řekla bych. Většinou teda… :-) Každopádně je to zajímavá věc. Všichni samozřejmě čekají, jak zaplaveme. Velké závody má celý tým až v červnu (nominační soutěž pro MS pro Australany ), tak ještě dost práce před námi. Ale je to něco jinýho, má to svou logiku a když se to dělá pořádně, tak to je dost náročné.

400 polohovka a holky z USC Spartans na závodech v Sydney 

400 polohovka a holky z USC Spartans na závodech v Sydney 

National event camp series. Celá řada 6ti denních soustředěních různě po Austrálii, které ale nejsou povinné. Dělení bylo následující: form stroke ( motýl, znak, prsa ) a freestyle ( 100m a 200m ).

form stroke: každý styl měl svoje soustředění. Bylo vybráno nejlepších 8 kluků a 8 holek z 100m a 200m. K tomu připojili 3 - 4 trenéry oněch plavců, fyzioterapeuta, maséra a někoho, kdo se staral o média a o celkově hladký průběh soustředění (jakýsi manažer). Kempy probíhaly v různou dobu na různých místech ( motýl - Gold Coast, znak - Brisbane, prsa - Sunshine coast )


freestyle: ti byli rozděleni na holky a kluky zvlášť a taky na vzdálenost. Nejlepší holky na 100m a štafetu nebo 200m a štafetu, kluci byly dohromady 100m a 200m. Kluci trénovali v Adelaide, myslím, že dát dohromady všechny tak dobré plavce musel být zážitek.
Holky sprinterky (100m) měly soustředění v Canbeře a nejlepší holky na 200m měly soustředění v Noosa.


Ode mě z týmu jely dvě holky na kemp 200m kraul, jedna slečna na znakařský a jediný kluk se zúčastnil prsařského. Samozřejmě jsem se vyptávala, co a jaké to bylo, tak vám to tady předám.. :-) Holky na kraulařském kempu plavaly téměř všechny hlavní série jako štafetu. Ovšem ne jednum, ale třeba čtyřikrát 4x100 kraul na max. Taky se rozdělily na dva týmy a soutěžily mezi sebou, získavaly body. Celý kemp byl zaměřen na týmového ducha, ale samozřejmě na tvrdý trénink. Ten byl většinou odpoledne, ráno mívali vytrvalost, nohy, paže, atd.

Na znakařském kempu to probíhalo podobně, stejně jako prsovém. Snažili se nejen o klasické tréninky, ale vnést týmového ducha, závodit mezi sebou. Napříkald jeden z prsařkých tréninků byl dost o různých výzvách. Například kdo neplaval rozloženou 100m pod světový rekord, měl navíc 1000m k vyplavání. Nebo například od nás Jake Packard byl nejlepší v tomto: plavat 50m na čas se startem, počítat si tempa. Druhá padesátka měla být minimálně o 3 tempa méně, ale s poddobným časem, maximálně vteřina rozdíl. Jake plaval 28,8 na 23 temp a 29,2 na 17 temp. ( doufám, že si to dobře pamatuju )

Na znakařském kempu bydleli v armádním středisku, takže neměli moc šanci vyjít ven, ale vyzkoušeli si střílení, různé překážkové dráhy na rozvoj síly od vojáků ( například shyby nebo ručkování 3m nad hladinou bazénu.

Všechny kempy měly různé společné aktivity během dne, přednášky, atd.. Myslím, že tohle je skvělá věc, která se jim tady daří dělat skoro každý rok.

 

Nová složka tréninku - pilates na těchto strojích  

Nová složka tréninku - pilates na těchto strojích  

V mém týmu plave Kaylee McKeown, která patří mezi velké talenty v Austrálii. Je držitelka juniorského světového rekordu na 200 znak a loni na Světových olympijských hrách mládeže V Buenos Aires získala zlato, stříbro a bronz ve znakových tratích (podotýkám, že tam odletěla z plného tréninku)… No a Kaylee se zúčastnila jistého testování nervozity před závodem, které tady poskytl australský olympijský výbor. Týkalo se většiny olmypisjkých sportu a sportovci byli pozváni do armádního střediuska v Sydney, kde byli podrobeni různým krizovým situacím, jako střílení, požár budovy, záchrana kamaráda, měli poskytovat zpětnou vazbu, zda při takové krizové situaci cítí stejný pocit jako před startem a také je učili, jak s tímto strachem/nervozitou nebo až úzkostí pracovat. Asi se to bude opakovat ještě jednou směrem k Olympijským hrám v Tokiu 2020.

FullSizeRender.jpg

V říjnu jsme měli testování rychlosti metabolismu, ale o tom třeba příště. Dnes vám povím o plaveckém testu Jana Olbrachta, který je známý po celém světě ( bavila jsem se například s kamarádem z Belgie a taky ho několikrát plaval). Jedná se o test, který by vám měl ukázat, v čem momentálně spočívá vaše síla, jaké jsou vaše tréninkové zóny, jestli máte pracovat na rozvoji vaši aerobní složky nebo spíš anaerobní čí síly.

Plave se 400m - 200m - 150m - 100m + 100m MAX. Ty první tratě musíá být mezi laktátem 2,5 - 5. Laktát se bere po každé trati v 1. a 3. minutě. Po odběru laktátu následuje vyplavání, které je odvozeno od laktátu ( takže pokud měl člověk laktát 3, vyplave se 300m ). Po vyplavání je opět kontrola laktátu, který mezitím musel klesnout pod 2. Tohle je ideální scénář. ALE! Vy samozřejmě můžete mít laktát nižší nebvo vyšší. Pokud je laktát pod 2,5, musíte plavat danou trať znovu bez vyplavání. Pokud je laktát vyšší, vyplavete se podle potřeby ( La 6 = 600m, poté kontrola = La musí být opět pod 2). Takhle můžete plavat ty 400ky třeba 3, jako já :-) . No a na konci je 100m MAX z vody, kontrola laktátu a vyplavání alespoň 1000m.


Naše výsledky byly poslány přímo panu Olbrachtovi, který poté měl Skype s našim trenérem, člověkem který přijel odebírat laktát ( biomechanik australského týmu ) a Jaccem Verharenem ( šéftrenérem australské plavecké reprezentace ). Vesměs vyčetl, že máme dobrý aerobní základ, někteří z nás nepotřebují už rozvíjet sílu ve vodě, někteří naopak potřebují víc aerobní zátěže ( to byl například Jake Packard po jeho zranění kotníku ). Jako obrázek je výsledná tabulka mých tréninkových zón. Vím, že to možná nebude přesné, ale ta profesionalita s jakou to dělali a s jakým zájmem je skvělá. Když ještě připomenu Jacca, ten s jeho asistentem je minimálně jednou za dva měsíce na kontrole u nás, podívá se jak trénujeme, jak se daří plavcům a v jakém jsme stádiu tréninku. (…a když vezmu vpotaz ČR, chjo )

FullSizeRender.jpg

Vím, že jsem už několikrát psala rozdíly mezi Austrálií a Českem. Nesnažím se o porovnání. Snažím se najít věci, které nestojí nic a dají se implementovat i do našeho malého rybníčku. Je to profesionalita, ale radost. Je to dřina, ale krása sportu. Je to dát do tréninku maximum, ale mít i život mimo plavání. Je to o důvěře a vzájemném respektu. Je to o tom se občas naštvat na sebe, protože zvýšený hlas je starost.

Jednou mi řekl jeden velmi moudrý trenér tady: když přijdeš na bazén, musíš tam být na 100%, dát do tréninku vše co máš. Ale v momentě, kdy odejdeš brankou pryč, necháváš plavání za sebou a žiješ svůj život, řešíš svoje úkoly do školy nebo věci, který máš ten den v plánu. Není nic špatného na tom, nahradit jednou za čas trénink ve vodě společným výšlapem, společným plaváním v moři (ok, to u nás nejde, ale chápetre jak to myslím :-) ). Je o té dřině, ale zároveň mít z plavání radost, takže na tréninku nepočítat každou minutu, ale zpomalit a bavit se třeba o tom, že nový seriál na Netflixu je fakt napínavý. Každý plavec v týmu kde jsem, dává do tréninku maximum. Závodí se mezi sebou v každé hlavní sérii. Závodní plavky nasazujeme, aby jsme měli to myšlení být vítěz. Jsou to věci, které mi chyběly, než jsem přišla jsem. věci, které se já pořád učím. A taky víte co? Nikdo není dokonalý. Máme na bazéně několik tabulí. Na dvě z nich se píšou tréninky. A na třetí máme naše motto, počet PBs ( osobních rekordů z tréninků ), ale také trenér tam má svlj počet chyb, které udělal. Například se přepočítal v metrech za trénink, špatně vypočítal na jaké straně bazénu skončíme nebo cokoli. Ale je to lidskost. Ukazuje to, že každému z nás na tom tréninku záleží. Ne jen plavci, ale I trenérovi. Kdo z našich trenérů vysvětlí plavcům předem celý trénink, proč to tak je, co má za cíl a na co se má soustředit? Znám pár takových, ale  je to pořád málo. Trenér vidí, co děláme před tréninkem na rozcvičku, jak plaveme a vnímá nás. I když za cenu delšího odpočinku mezi sériema, motivuje nás. Připomene, že proč jsme tady. Proč to denodenně děláme.

Zkrátka dobrý tým dělají oba články - trenéři i plavci.

 

IMAGE.JPG
IMG_6049.JPG

No a co se mě týče.. Teď se připravuju na Australské mistrovství v Adelaide, kde bohužel mohu plavat jen v ranních rozplavbách. Hned z Adelaide letím do Rio de Janeira na závody Maria Lenk trophy, kde budu reprezentovat tým Flamengo jako v loňském roce na jejich mistrovství v krátkém bazéně. Oba tyto mítinky budou pro mě nominační na MS v Korei. Zahrnuje to hodně cestování, ale snad se to podaří. Potom mám ještě jedny závody v Sydney a v červnu přiletím do Česka na naše Mistrovství republiky a taky….

FullSizeRender.jpg
IMG_5715.JPG

Na mou plaveckou akademii! Vymyslela jsem si projekt, který bych chtěla, ať se opakuje každý rok. Tento rok má Swim Academy Bára aka challenge yourself everyday svůj cíl, vám během víkendu přinést nové tréninkové metody, ukázat jak se trénuje ve světě. Oslovila jsem proto plavce z Česka a Slovenska, kteří mají dlouhodobější zkušenost s trénink v cizině. Kromě mě přijede Martina Moravčíková (USA), Honza Micka (Itálie), ze Slovenska Richard Nagy (Anglie), Tomáš Klobučník (Rakousko) nebo Andrea Podmaníková (USA). Jako trenér bude taky olympionik Pavel Janeček a hostem nejlepší česká plavkyně Bára Seemanová. Kromě toho jsem si pozvala fyzioterapeuta, psychologa, nutričního poradce, kluky na videoanalýzu a vše bude dokumentovat fotografka.

A víte co je na tom ještě jiné? Akademie je pro všechny od 10ti let. I pro trenéry. I pro starší plavce. I pro děti.

Tak čekej na oficiální ohlášení přihlášek, které bude na těchto stránkách. Ale už si předem rezevuj termín 28.-30.6.2019! Těším se, až vás všechny uvidím. Přiletím až z Austrálie kvůli tomu že jo.. :-)


Tak se mějte a smějte se na svět trošku víc.. :-)

 

Vaše Bára

 

80BB0367-FBB0-4566-A150-3FD2E19F165E.JPG
8A214226-0B59-433A-985B-A14DBBB451A3.JPG
FullSizeRender.jpg
FullSizeRender.jpg
FullSizeRender.jpg
“power rack” neboli jakasi kladka, kde na konci je pas. Obvykle mame 40 kg zateze a plaveme ruzne sprinty (max 20m) 

“power rack” neboli jakasi kladka, kde na konci je pas. Obvykle mame 40 kg zateze a plaveme ruzne sprinty (max 20m) 

Tyhle východy slunce v 5:30 kousek od meho domu nejsou k zahozeni..  

Tyhle východy slunce v 5:30 kousek od meho domu nejsou k zahozeni..  

To byl jednou patek, ja za sebou mela animal flow - plavani - posilovnu. Tak jsem sla rovnou na plaz, prevlikla jsem se do bikin, koupila si acai bowl a dala si dvacet. :)  

To byl jednou patek, ja za sebou mela animal flow - plavani - posilovnu. Tak jsem sla rovnou na plaz, prevlikla jsem se do bikin, koupila si acai bowl a dala si dvacet. :)  

Prirodni “ice bath” v narodni parku Blue mountains :)  

Prirodni “ice bath” v narodni parku Blue mountains :)  

Typicky priklad me vecere - miska, co dum da a na co ma zrovna Barunka chut 😅 zelenina, zelenina, zelenina, maso, hummus, korenu, zakysana smetana, brambor, ryze nebo quinoa, nejaky orisek a koreni. Mnam!! A existuje nekonecno ruznych variant! 

Typicky priklad me vecere - miska, co dum da a na co ma zrovna Barunka chut 😅 zelenina, zelenina, zelenina, maso, hummus, korenu, zakysana smetana, brambor, ryze nebo quinoa, nejaky orisek a koreni. Mnam!! A existuje nekonecno ruznych variant! 

Tak čau zas nekdy nekde!  

Tak čau zas nekdy nekde!