Dreams come true...

Tak je to tady! :-) Můj velký plavecký a také životní sen se plní...  Letím trénovat do Austrálie s Keryn McMaster (také polohovkářka). Těším se... A jestli chcete sledovat mé dny a co zažívám - sledujte můj blog zde. Budu vám psát samé zajímavosti :) Letím s Honzou, takže budou zážitky dvojnásobné. 

Tak se tu mějte hezky, 

Vaše Bára 

IMG_1986.JPG

Náš vodní svět

Ahoj plavci, ahoj plavečtí fanoušci!

Nikdy jsem nikdy podobný článek nepsala, ale bohužel mě situace českého plavání dohnala až k tomuto řešení. V první řadě – cílem těchto pár vět není kritika, nýbrž je to jen volání o pomoc od člověka, který je součástí celého systému. Chtěla bych se pouze zamyslet nad tím, co u nás nejspíš děláme špatně oproti úspěšným plaveckým zemím.

V reprezentaci dospělých se pohybuji již od svých 15ti let, což je nyní osm let v A týmu reprezentace. Bohužel jsem zatím nemohla vyzkoušet zahraničí, proto budu pracovat jen s informacemi, které jsem se buď dozvěděla, a nebo to tak nějak odkoukala sama. Bohužel, za těch 8 let se toho moc v reprezentaci nezměnilo…

Olympijský rok českým plavcům nevyšel. Ani jedna medaile z Mistrovství Evropy, i když byly během roku dvě (krátký a dlouhý bazén) a na Olympijských hrách ani jeden rekord, semifinálové či finálové umístění. Proč? Při hledání úspěchů plavců na OH jsem zjistila jednu věc – my ty Olympiády neumíme. Ano, vždy se našla jedna výjimka, která udělala radost ( Simča Baumrtová v Londýně, Dan Málek v Sydney a pár dalších jedinců ). V Pekingu padl alespoň český rekord. Teď nic. Je to snad trest pro nás, že se za poslední roky nic nemění? Za to, že si stále sebestředně myslíme, že vše děláme dobře? Nechci shazovat výkon Honzy Micky, plaval téměř český rekord, ale bohužel… Je tam slovíčko téměř. Říká se, že 70% sportovcům se na OH nepodaří předvést výkon, na který mají. Je to syndrom pěti kruhů. Kdo to nezažil, asi s tím bude těžko souhlasit.. Ale my neměli ani těch úspěšných 30%!

Další věc, která mě zaráží, je naprostý nepoměr úspěchů v krátkém a dlouhém bazénu. Nejen medailových, ale také finálová či semifinálová umístění. Samozřejmě, někdy využijeme toho, že se nejlepší plavci krátkých bazénů nezúčastní. Ale proč nemáme takovou sebejistotu i v dlouhém, právě tom olympijském bazénu? A víte kolik je v republice 25m bazénů? A kolik jich je 50metrových? Ano.. Moc těch „padesátek“ není. V Maďarsku udělali před x lety obrovskou reformu podpory plaveckého sportu a vystavěli padesátimetrové bazény. A kde je Maďarsko teď? Je to jedna ze světových plaveckých velmocí.

4 letý olympijský cyklus. Každý sportovec na světě to zná. Každý ví, jak to funguje. Dopředu stanovené cíle, nejlépe i s odhadem výkonnostního růstu s vrcholem na OH. Ne vždy to samozřejmě vyjde, ale to jsou zkrátka ty „kruhy“. 4 letý propracovaný plán soustředění, vrcholů, odpočinku. A proč se mi zdá, že my jedeme od soutěže k soutěži? Soustředíme se na Mistrovství Evropy v krátkém bazénu, na Mistrovství světa, na Univerziádu.. Ale přitom vše má vést k vrcholu všech vrcholů – k Olympijským hrám. Již teď by měl nejspíš být pomalu hotový projekt na další 4 roky. A my nemáme ani termínovou listinu závodů na další rok. To mě přivádí k další myšlence – Český pohár v plavání. Je už tady x let bez velké změny. Plavci neustále objíždí téměř co 14 dní závody (v zimní části), v letní sezóně se to občas taky nakupí ( přibyde liga družstev ). A konkurence? Až na pár mítinků, kam přijede dobrý zahraniční plavec, se k nám cizinci moc nehrnou. A kde se máme teda naučit závodit? My potřebujeme závodit s těmi lepšími, psychicky i fyzicky si zvykat na náročnost toho plavat dobře ráno i odpoledne. Zvykat si na tlak závodů a hlavně – nebát se soupeřů. My jako malé Česko přijedeme na závody, sedíme a koukáme po ostatních, jaké novinky si přivezli, jak jsou velcí, jak jsou svalnatí a jak mají to a to. Ale vždyť my se máme soustředit sami na sebe. Máme předvést to, co umíme. Musíme závodit, Evropa by s námi měla zase počítat, tak jako to bylo kdysi za medailových žní Ilony Hlaváčkové a Květoslava Svobody.

Reprezentace ČR. Jeden hlavní trenér, osobní trenéři nejlepších, fyzioterapeut a doktor. Nesedí vám tam něco? Ano, chybí něco jako manažer nebo člověk, který se o chod reprezentace, o dohled nad plavci, zařizování soustředění a závodů bude starat. V angličtině je jako „head coach“ – je tam sice slovo trenér, ale spíše na vše dohlíží, popř. něco nařídí a upraví. Jak to funguje v jiných zemích – plavci sice jedou na soustředění a pokud s nimi nejede osobní trenér, vezou si svůj program. Každý svůj. Plavání je individuální sport, proto ta reprezentace je spíše zastřešujícího charakteru, má se o ty nejlepší starat a snažit se jim zajistit vše potřebné. Bohužel, nemůžu souhlasit s tvrzením, že nejprve musíme být úspěšní a až pak budou prostředky k dobrému zázemí. NE! Nejprve snad musíte ten výkon někde zasadit, pak až sklízíte ovoce. Netvrdím, že musíme jezdit na soustředění za milion. To kdepak.. Ale mít systém přípravy reprezentace, kterému budou plavci věřit. Co myslíte, věří teď plavci reprezentaci, potažmo svazu a naopak??

V plaveckém světě se ty reklamy a sponzoři nikdy moc neřešili (alespoň mi to tak přišlo). Nevidím do ekonomických záležitostí svazu, proto se nebudu do tohoto tématu moc pouštět, jen jedinou věc bych chtěla zmínit. Propagace sportu. Jaká u nás je? Dle mě – malá. Ano, jsou tady záchvěvy změny, kdy už s námi jezdí novináři a konají se moc hezké tiskové konference. Ale v dnešní době sociálních sítí to musí být přeci mnohem rychlejší a hlavně zajímavější. Vždyť plavání je krásný sport, stačí pár videí, fotek a sdílení a o plavání bude alespoň trošku větší zájem. My dokážeme sami sebe shodit už v rozhovoru po závodě. Proč? Je to těžký sport, všichni by chtěli plavat osobní rekordy, ale je to pořád jen sport. Jednou je člověk nahoře a jednou dole. Buďme trošku nad věcí, nedělejme z komára velblouda a užívejme si ten sport!

Děkuji vám za váš čas,

Bára Závadová

pozn.: Všechny postřehy se týkají seniorské reprezentace, jsou to mé názory a nejsou proti nikomu osobně namířené. Sama jsem zklamaná ze svých výsledků, plavání miluji, obětuji mu téměř svůj veškerý čas. Chtěla bych, aby to byl sport oblíbený, úspěšný a aby se do budoucna odrazil ze „dna“, kde se teď nachází. Když už se to nepovede za mé kariéry, tak si přeji do budoucna už jen lepší chvilky pro české plavání.


image.jpg

Rio už volá

První výprava z České republiky odletěla na OH a my byli mezi nimi. Sice si na náš vstup do vesnice ještě počkáme (ještě máme týdenní aklimatizační soustředění v Aracaju), ale už se všichni těšíme! 

Tak zatím ahoj, Bára  

image.jpg

22dní!

..už jen zbývá do začátku Olympijských her v Riu!

Po delší době se ozývám a to rovnou z téměř závěrečného soustředění... V naší už skoro "základně" v Pardubicích.  

 

image.jpg

Zatím je nás tady málo.. Přesněji řečeno dva - Pavel Janeček ( tréninkový parťák) a náš trenér Jaroslav Strnad se svým asistentem. Později se připojí pár dalších plavců. Mému příteli Honzovi se bohužel nepoštěstilo být vybrán na OH, tak trošku smutním.. Ale snažím se koncentrovat a do tréninku dávám pořád vše. 

 

image.jpg
 Dráha jen pro nás.  

Dráha jen pro nás.  

Jelikož tréninky už jsou kratší, mám nějaký volný čas, stihla jsem už i kafíčko ve městě. Moc dobrá kavárna na pěší zóně - Pierre Coffee & Coctails. I ty dortíky! :-)  

 

image.jpg

O víkendu jedu domů do Prahy a ještě týden mi zbývá.  

Fasování, odlet... Teď už budu akčnější a více v kontaktu. :-)  

Krásný víkend, Bára  

Work hard, play hard

..trefné označení soustředění s reprezentaci, které proběhlo v Thajsku na ostrově Phuket. Uprostřed ostrova je tady postavené velké středisko, které splní vše, co sportovec potřebuje.  

image.jpg
image.jpg

Trénovali jsme každý den od 10-12:30, večer od 19-21hod. K tomu jsme obden měli posilovnu, která byla po ranním tréninku a já jsem si byla dvakrát do týdně zaběhat. :)  


Ale i tak jsme měli čas na výlety a prozkoumávání okolí.. Zvolili jsme zdejší častý dopravní prostředek - skútr a bylo to super! Sice občas se člověk trošku zapotil, ale zvládla jsem to.  

image.jpg
image.jpg
 Vyuzili jsme i mistních thajských masáží přímo na pláži. Úžasné!! :)  

Vyuzili jsme i mistních thajských masáží přímo na pláži. Úžasné!! :)  

O naši fyzickou i psychickou pohodu se staral fyzioterapeut Petr Červenka a moc mu děkujem. Bez něj by se to zvládlo asi těžko.  

Tréninky byly náročné, ale proto jsme tu přijeli. Snad se tady ještě objevím.. A když ne, tak budu mít jen dobré vzpomínky. :)  

Teď teda hurá domů, kde budeme pokračovat.. Však mé heslo znáte - go hard or go home! 

Mějte se moc hezky, pa, Bára  

 

 Kapitán a kapitánka :)  

Kapitán a kapitánka :)  

 Reprezentace ČR

Reprezentace ČR

 Konec!!  

Konec!!  

 Relax ve wellness

Relax ve wellness

 Kokos.. Zamilovala jsem si ho :) 

Kokos.. Zamilovala jsem si ho :) 

image.jpg
image.jpg

Další soustředění

Začátkem února jsme znovu odcestovali na soustředění, tentokrát s reprezentací a na thajský ostrov Phuket. 

Sportovní komplex Thanyapura je bez chyby a my se snažíme toho využít na maximum. Snad to bude ku prospěchu.  

Dokonce jsem poprvé v životě seděla na skútru a projeli jsme kus ostrova. Odreagování je důležité. :)  

mějte se hezky, Bára

image.jpg

Plavec roku 2015

..a zase jsem to já! Děkuji všem, co mi dali hlas. Cením si toho a je to pro mě motivace do dalších let. Spousta dřiny přede mnou, ale vidím v tom i ty krásné sportovní chvíle.  

Děkuji moc za podporu!

Bára

 Foto: ČTK

Foto: ČTK

Silvestr v teple

Ani pres svatky se neleni.. A tvrde se maka! 😎

Uz od 26.12. jsme s Vysokoškolské sportovní centrum na soustredeni na Reunionu.. Bazen jen pro nas, co vic si prat! :) Par dni nam sice prselo, ale my jsme neprestali verit a ted uz jen slunicko! ☺️

Preji vam vsem uspesny rok 2016, at se vam splni vase sny a mate je moznost podelit se svymi blizkymi! ❤️

Papa, Bara

  bazen jen pro nas - nadhera :) 

 bazen jen pro nas - nadhera :) 

Nová "kára"

Jeden dárek od Ježíška už jsem si rozbalila.. Tento vůz mě doveze az do Ria! :) Děkuji moc Sven Car v Ostravě za podporu. Mám veelikou radost!

Krásný večer, Bára

 

 foto: Honza Poláček

foto: Honza Poláček

Rok 2015 uz konci

Ahojky! Rok 2015 se chyli pomalicku ke konci.. Na celkove rekapitulace jeste casu dost, ale ty ze sveta plaveckeho uz se hodnotit mohou.

Ohlednu-li se zpet, posledni zavody bylo MCR v Plzni. Pro me sice 3 tituly a jedno stribrne misto, ale krome 1500vz jsem cekala lepsi casy. Je sice fakt, ze mi trener dal jeste par tezsich treninku tesne pred zavody, ale to zpet nevezmeme. V nedeli uz jsem se kvuli celkove unavy odhlasila. Chtela bych omluvit svou slabsi chvilku v patek (jsem jen clovek a jeste k tomu holka, slzy proste obcas uronim;)) a podekovat vsem, co se me snazili rozveselit a stali pri me. Diky!!

Ale at nejsem jen negativni, rok 2015 byl v letni casti pro me navrat zpet...Navrat zpet mezi osm nejlepsich na svete, navrat zpet na sve casy a dokonce je zlepsit. Vyhrala jsem svou prvni medaili z SU a s holkama z Ostravy jsme obhajily titul nejlepsiho tymu v CR.

Zimni sezona take proto byla plna velkych ocekavani. Protoze se mi nepovedly naplnit, bylo to mnohem horsi snaset neuspech. Ale kazdy potrebuje spadnout na dno, aby se mel od ceho odrazit.

Ja vim, ze nesmim usnout na vavrinech, vedet co chci a mit vuli si za tim jit.

Preji vam krasne cekani na Jeziska a hlavne zadne stresy. Vzdyt Vanoce jsou o tom se sejit s lidmi, kteri jsou vam nejblizsi. A ano.. Mit misticku cukrovi a koukat na pohadky. :) Ani nevite, jak se tesim na svatky domu do Ostravy. :)

Papa, Bara